Vně

Básnický debut Andrei Slovákové (1981) používá dokumentaristickou metodu sběru materiálu i filmový střih. Krajiny autorčiny poezie jsou znepokojivě přitažlivé, připomínají obrazy experimentálních filmových snímků s jejich posunutou barevností. Andrea Slováková sugestivně a bez frází hledá odpověď na otázku po tom, jak blízko můžeme být lidem, ktetré milujeme. Autentické prožitky dodávají básním přesvědčivosti: Tvoje obrovské tělo drtí to mé,, nemám přání,, vede mě jen zuřivá snaha, dostat se k tobě hlouběji., Nemůžu polapit dech, když se mě dotýkáš,, těmi tlapami mě nadzvedáváš, a přitiskuješ.